Hračky nestárnou
20. 12. 2009 - 31. 12. 2010

V prostorách zámecké galerie mohou návštěvníci shlédnout výstavu s názvem "Hračky nestárnou", která je věnována hračkám tuzemské výroby především z 20. až 80. let minulého století. Převážná část vystavovaných předmětů pochází z rodinného Muzea hraček v Rychnově nad Kněžnou, které je spoluorganizátorem výstavy. Hračky dětí ze šlechtických rodin byly na výstavu dočasně zapůjčeny ze zámků Český Krumlov, Červená Lhota, Jindřichův Hradec, Bítov a Buchlovice. Zbylé exponáty poskytli další soukromí sběratelé a také obyvatelé Telče a okolí.

První místnosti vévodí polstrované dětské šlapací auto z buchlovického zámku. Důstojně mu sekundují další šlechtické hračky, převážně kočárky, panenky a pokojíčky. Prostor doplňují portréty malých šlechticů včetně kopie známého dětského portrétu Jáchyma a Zachariáše z Hradce od Jacoba Seiseneggera.

Následující místnost je částečně věnována škole a sportovnímu náčiní. Vedle dětské trojkolky a tenisových raket z meziválečného období zaujme i rozkládací papírová střelnice. Na zmenšených replikách dobového sedacího nábytku sedí u šálku čaje urozená společnost, kde najdeme také exotického hosta – panenku v turbanu – tzv. Habešánka, vyráběnou ve velkém počtu ve druhé polovině 30. let jako projev solidarity Československa s Itálií okupovanou Habeší.

Lákadlem pro pány a kluky je ve třetí místnosti velké plechové šlapací auto vyrobené roku 1930 firmou Sodomka z Vysokého Mýta. Pozornost určitě upoutá elektrický kolotoč i vlaková dráha a také mechanické pouťové houpačky pro panenky.

Čtvrtá místnost je určená spíše dámské části návštěvníků. Velké sedící „budoárové“ panenky byly spíše oblíbeným bytovým doplňkem než hračkou. Vyráběly se hlavně v první třetině 20. století. Dále tu najdeme celuloidové panenky od německé firmy Schildkröt, která je nejstarším výrobcem kontinuálně produkujícím panenky od roku 1896 až po současnost. Celuloid se v té době používal jako náhrada želvoviny, proto se vývoj jména ustálil na pojmu Schildkröt (německy „želva“). Československá výroba panenek je tu zastoupena firmami Technofix a Technoplast (1930–1950). Místnost je doplněna velkou prádelnou a kuchyňkou, pokojíčky z let 1930–1940 a dřevěným obchodem – koloniálem – z roku 1925.

První část páté místnosti patří loutkovým divadlům, která byla nedílnou součástí hračkářského průmyslu, a v českých domácnostech se v minulosti objevovala často. Návštěvníci si mohou prohlédnout například originální Štorchovo či Skřivánkovo divadlo i s kulisami a loutkami. Mnoho tatínků a dědečků si připomene chvíle strávené se známou českou stavebnicí Merkur a někteří budou znát i její předchůdkyni dřevěnou stavebnici Archimedes. Ve dvou velkých vitrinách jsou vystavené různé stolní a deskové hry, například prvorepublikový Business nebo Afrika – putování po stopách Hanzelky a Zikmunda. Dominantou této místnosti je ale velký dřevěný bagr z období první republiky. Hračka je stále plně funkční, pohyby stroje zajišťuje důmyslná soustava původních lanek a kladek.

V předposlední místnosti se návštěvník už dostává do období mladších hraček. Dřevěná zvířátka v ZOO, dětský kulečník, hudební nástroje, dětský pletací a šicí stroj nebo automatická pračka na baterie a také malá elektrická sporáková kamna. Rozestavěné papírové divadlo je československým výrobkem z roku 1960. Dřevěný rodinný domek s plastovým vybavením nám připomene léta vzkvétajícího socialismu.

V poslední místnosti jsou umístěny nejmladší hračky, plastové nádobíčko pro panenky, kočárky, céčka, dětská pošta, autodráhy, šlapací traktor a v neposlední řadě soubor legendárních figurek řady IGRÁČEK od firmy IGRA z konce 70. let 20. století. Celá výstava je doprovázena reprodukcemi dobových fotografií s dětskými motivy z dochovaných zámeckých alb a žánrovými portréty dětí z produkce českých a moravských fotografických ateliérů první třetiny 20. století.