Projekt Šlechta na cestách veřejnosti představuje cestování jako významnou součást života aristokracie, zejména v období tzv. dlouhého 19. století, kdy se díky rozvoji železnice, paroplavby i automobilismu zásadně proměnily možnosti pohybu i poznávání světa. Zaměřuje se na motivace šlechty k cestování, cíle jejích cest i na to, jak tyto zkušenosti ovlivňovaly každodenní život, reprezentaci i podobu šlechtických sídel, která dnes spravuje Národní památkový ústav.

„Cestování bylo pro šlechtu důležitou součástí života dávno před tím, než se stalo běžné i pro širší vrstvy společnosti. Původně bylo spojeno především se správou majetku, diplomacií a vzděláváním, postupně se ale proměnilo v prostředek k poznávání světa i formování společenské identity a životního stylu. Zkušenosti z cest se výrazně promítly do podoby šlechtických sídel i jejich sbírek. Letošní ročník projektu NPÚ Po stopách šlechtických rodů ukazuje, že otisky světa můžeme objevovat i na našich památkách,“ uvedla generální ředitelka Národního památkového ústavu Naďa Goryczková.

Projekt „Šlechta na cestách“ bude probíhat po celou návštěvnickou sezonu 2026 a nabídne desítky výstav, tematických prohlídek i doprovodných akcí po celé České republice.

Obnovené interiéry v Telči odhalují život posledních majitelů

Volba Telče jako místa zahájení projektu Šlechta na cestách není náhodná. Právě zde byla v uplynulých měsících dokončena rozsáhlá obnova a nová instalace prohlídkové trasy Obytné místnosti posledních majitelů zámku, která se stává jedním z klíčových výstupů letošního ročníku projektu. Tato expozice přímo tematizuje cestování jako nedílnou součást života šlechtických rodů a představuje jej na konkrétním příkladu hraběcí rodiny Podstatzky-Lichtenstein.

Interiér bytu ve druhém patře byl navrácen do podoby odpovídající stavu po roce 1931, kdy zde proběhly poslední významné stavební úpravy. Poválečný vývoj vedl k výraznému znehodnocení těchto místností – interiéry byly postupně vybydleny, došlo k odstranění původních prvků i k zásahům do dispozic. Současná rekonstrukce proto zahrnovala komplexní stavební, restaurátorské a instalační práce. Při nich byly zrekonstruovány okenní otvory, dřevěné obložení stěn i další původní prvky včetně podlah, okenic a dveří. Vybraným místnostem, jako je jídelna, salon, šatna či vstupní hala se schodištěm, se vrátila historická výmalba a pro salon vznikla podle dochovaných fragmentů replika textilní tapety.

Podoba jednotlivých místností vychází z dobových fotografií a inventárních soupisů, díky nimž se podařilo interiérům vrátit jejich autentický charakter. Prohlídková trasa je dnes vybavena původním mobiliářem a doplněna o předměty dokumentující každodenní život i cestovatelské aktivity rodiny Podstatzkých – od suvenýrů a knih až po historické fotografie. Pozornost návštěvníků upoutají také osobní předměty poslední majitelky, včetně garderoby se svatebními šaty, kostýmky, kabáty či klobouky.

Výjimečným exponátem je nově vystavený automobil Tatra 17 v karoserii faeton, zapůjčený od soukromého sběratele, který odpovídá vozu, jímž se rodina Podstatzkých na konci 20. let minulého století vydávala na své cesty. Národní památkový ústav zároveň usiluje o získání původního automobilu, jenž této rodině skutečně patřil.

Významnou kapitolu spojenou s tématem cestování představuje také příběh Karla Podstatzkého, který na počátku 20. století opakovaně podnikal výpravy do Afriky. Z těchto cest si přivezl rozsáhlou kolekci loveckých trofejí i etnografických předmětů dokumentujících domorodý způsob lovu, například luky, šípy či dýky. Sbírka byla po roce 1932 instalována do jednoho z renesančních sálů telčského zámku a stala se výraznou součástí jeho interiéru. V letošním roce prošel Africký sál úpravou, jejímž cílem bylo co nejvěrněji přiblížit jeho historickou podobu. Expozice byla doplněna o vybrané domorodé zbraně, zrestaurováno bylo dvacet loveckých trofejí za bezmála 260 tisíc korun.

Obnova prohlídkové trasy Obytné místnosti posledních majitelů zámku, včetně souvisejících stavebních a restaurátorských prací, si vyžádala celkové náklady ve výši 1 622 170 Kč. Z toho 909 545 Kč bylo hrazeno z dotace Ministerstva kultury České republiky poskytované na projekt Po stopách šlechtických rodů, zbývající část byla pokryta z rozpočtu objektu.

Další památky ožijí tématem cestování

Do projektu Šlechta na cestách se zapojuje více než čtyřicet památek ve správě Národního památkového ústavu. Například na státním hradě a zámku Horšovský Týn bude od 1. května zpřístupněna obnovená prohlídková trasa věnovaná Mitsuko Coudenhove-Kalergi, první Japonce žijící v Evropě. Na zámku v Červeném Poříčí vznikla nová expozice „Cestovní horečka. Když se šlechta vydala do světa", která je k vidění v prostorách předzámčí od začátku dubna. Další památky, jako Konopiště, Opočno, Libochovice, Kynžvart nebo Březnice, přibližují téma prostřednictvím dochovaných sbírek, osobních příběhů někdejších majitelů i upravených prohlídkových tras.

Návštěvníci se mohou těšit na tematické výstavy i speciální prohlídky. Hrad Bouzov připomene šlechtické cesty prostřednictvím dobových návštěvních knih, hrad Buchlov a zámek Buchlovice představí cestovatelské aktivity rodu Berchtoldů, zatímco zámek Hradec nad Moravicí nabídne komentované prohlídky zaměřené na sbírky z Japonska a Číny. Zámek Janovice u Rýmařova zpřístupní unikátní Turecký salon s mobiliářem zapůjčeným z Náprstkova muzea, zámek Raduň zve od začátku června na multimediální výstavu Vzpomínky na Afriku, na níž ožije výprava Gebharda Blüchera do Jižní Afriky v 90. letech 19. století. Zámek Lysice seznámí návštěvníky s osobností spisovatelky Marie von Ebner-Eschenbach a cestovatelskými aktivitami korvetního kapitána Erwina Dubského.

Projekt myslí i na nejmladší návštěvníky – součástí je například celostátní výtvarná soutěž „Děti památkám, památky dětem – Šlechta na cestách", kterou vyhlásilo územní odborní pracoviště v Liberci, nebo cestovatelská hra v zámeckém parku Slatiňany.