Svět domů přivezený: Výstava na zámku Telč představuje cestování šlechty a jeho odraz v zámeckých interiérech
Co si šlechtici přiváželi ze svých cest po světě? Jaké předměty je zaujaly a jak se setkání s odlišnými kulturami promítala do jejich každodenního života a vybavení zámeckých sídel? Odpovědi nabízí výstava Svět domů přivezený, kterou mohou návštěvníci zhlédnout od 20. října do 30. prosince 2026 v návštěvnickém centru státního zámku Telč. Vstup na výstavu je zdarma.
Cestování bylo po staletí neodmyslitelnou součástí života evropské šlechty. Vedle diplomatických a společenských povinností či vzdělávání se aristokraté vydávali do světa také za poznáním, odpočinkem, dobrodružstvím a lovem. Především v průběhu 19. století, kdy rozvoj železnice a paroplavby otevřel nové možnosti cestování, se vzdálené země stávaly stále dostupnějšími. Z cest si šlechtici přiváželi nejen vzpomínky a nové zkušenosti, ale také nejrůznější předměty, které se postupně stávaly součástí jejich domácností a sbírek.
Výstava Svět domů přivezený přibližuje fenomén cestování v období „dlouhého“ 19. století a ukazuje, jak se poznávání cizích zemí a kultur odráželo v životním stylu aristokracie. Prostřednictvím vybraných sbírkových předmětů, historických fotografií, cestopisů a dalších dokumentů představuje nejen samotné cesty, ale především jejich ohlas v prostředí šlechtických sídel.
Návštěvníci mohou obdivovat řadu pozoruhodných předmětů pocházejících ze sbírek českých a moravských hradů a zámků. K mimořádným exponátům patří letní japonské kimono s modrým vzorem bambusu a ptáků, které si arcivévoda František Ferdinand d’Este přivezl ze své cesty kolem světa v letech 1892–1893. Pozornost upoutá také bohatě vyšívaná čínská hedvábná sukně mamianqun z přelomu 19. a 20. století, která byla po přivezení do Evropy upravena podle zdejší módy, nebo čínský pánský kabátek, později přizpůsobený pro dámské nošení. Tyto předměty ukazují, jak se cizokrajné oděvy stávaly nejen součástí šlechtických sbírek, ale také inspirací pro evropskou módu.
Zastoupeny jsou rovněž výrobky uměleckého řemesla z Asie, například japonský lakovaný tác s vyobrazením chobotnice a pražmy, bronzové vykuřovadlo v podobě japonského válečníka na koni nebo čínská smaltovaná konvička doplněná ve Francii zlacenou bronzovou montáží. Zajímavým dokladem zájmu o vzdálené kultury je také soubor drobných figurek představujících obyvatele Mexika, které pocházejí ze sbírek Friedricha Egberta Dalberga, někdejšího majitele zámku Dačice.
Zvláštní pozornost je věnována rodu Podstatzky-Lichtensteinů, posledních šlechtických majitelů telčského zámku. Významné místo mezi nimi zaujímá hrabě Karel Podstatzky-Lichtenstein (1874–1946), který v letech 1903–1914 podnikl pět loveckých výprav do Afriky. Jeho cesty připomínají nejen historické fotografie a lovecké trofeje, ale také předměty přivezené z východní Afriky – například popelníček z pštrosího vejce, popelník z nosorožčí tlapy, bambusová dýmka, nádoba z tykve zdobená barevnými korálky nebo ozdoba z mušlí kauri. Vystavena je rovněž jeho kniha Mein Leben als Jäger in Heimat und Afrika (Můj život lovce doma i v Africe), v níž zachytil své lovecké zážitky a zkušenosti z cest.
Výstava přibližuje také proměny cestování od tradičních kavalírských cest až po moderní turistiku. Návštěvníci si mohou prohlédnout historické mapy, cestopisné knihy, turistické průvodce i dobové reklamní materiály. Mezi zajímavosti patří například program organizovaných plaveb po Nilu, které na počátku 20. století nabízela cestovní kancelář Thomas Cook & Son, nebo plán Pompejí z roku 1833, který si během své italské cesty zakoupil kníže Jan Adolf II. ze Schwarzenbergu.
Samostatnou pozornost si zaslouží fotografie, jež se v průběhu 19. století stala důležitým prostředkem dokumentování cest. K vidění je mimo jiné skládací měchový fotoaparát Kodak z první třetiny 20. století nebo fotografické album z plavby na lodi Milwaukee. Historické snímky zároveň přibližují cestovatelské zážitky šlechtických rodin i jejich postupně se měnící způsoby dopravy.
Výstavu doplňují audiovizuální a interaktivní prvky. Jedním z nejzajímavějších je dobový dokumentární film Auf Safari in Ostafrika (Na safari ve východní Africe), natočený během africké výpravy Adolfa Schwarzenberga v letech 1934–1935. Film zachycuje divokou přírodu i život obyvatel žijících na území dnešní Keni a Tanzanie. Návštěvníci si mohou také virtuálně prolistovat historické knihy s cestopisnou tematikou nebo prostřednictvím animace sledovat cestu po Dolomitech, kterou v létě roku 1902 podnikli členové rodu Valdštejnů.
Výstava bude otevřena od 20. října do 30. prosince 2026 v návštěvnickém centru státního zámku Telč v rámci běžné otevírací doby. Vstup je zdarma.
Výstavu vznikla za podpory Ministerstva kultury v rámci institucionální podpory dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace. Tematicky se hlásí k celoročního projektu Národního památkového ústavu Po stopách šlechtických rodů 2026 – Šlechta na cestách.